Po stopách anděla  /  Jana Kubíčková

Vítejte na stránkách, které jsou věnovány mé knize.

Proč kniha o andělech? ANDĚL je slovo. Výraz. Každý si pod ním vybaví něco jiného. Někdo postavičky v bílých košilkách, další obrázky na oknech v kostele, které často mají také bílé košilky a někdo si vybaví poletující éterické duše, chránící nás na každém kroku a pomáhající nám naplňovat osud. Pro mě jsou andělé lidé. Ti, které každodenně potkávám a zasahují mi do života. Úsměvem, pohlazením a nebo zlou pomluvou. Anděl je pro mě muž, milující natolik, že mi život s ním připadá jako nebe. Muž, který mi svoji pěstí způsobí peklo na zemi. I to je anděl. Donutí mě přemýšlet. Měnit se. Růst. Díky němu pak mohu prožívat ráj na zemi.

 

NEBE A PEKLO. Další slova. Protiklady, které neexistují. Jsou na to až příliš relativní. Nebojte, do teorie relativity se tu rozhodně pouštět nechci. Moje příběhy jsou o tom, že nebe a peklo je jen v našich hlavách. Když je vypneme, můžeme v srdci prožívat ráj.

Mé oblíbené moudro (jedno z mnoha)

"Život strávený děláním chyb je užítečnější, než život strávený nic neděláním."

Aneb chybovat je lidské. Opotřebujeme-li však gumu rychleji než tužku, asi je těch chyb nějak moc. Nebo ne?

Co si každý den říkám

"Důvěrný vztah založený na radosti z dávání, životním elánu a stále nových projevech něhy je vzpourou proti životu, v němž začal vládnout zvyk."